Karviná - Fryštát
MICHAELA ZORMANOVÁ - KARVINÁ JE STAV MYSLI
Obraz karvinské výtvarnice, malířky, kreslířky, spisovatelky, básnířky, překladatelky, divadelní herečky, mluvčí, pracovnice kanceláře primátora, redaktorky Michaely Zormanové byl odcizen z výstavy v jednom z domů na náměstí v Karviné - Fryštátě.  Za navrácení či označení pachatele autorka nabízí odměnu.

MICHAELA ZORMANOVÁ - NĚKDE...
Někde mezi minulostí a budoucností
se pokouším žít… …žít tady a teď.
Někde mezi perverzí a nevinností,
jsem otázkou a jen Ty znáš odpověď.
Nenápadný domek s prodejnou květin na Fryštátské ulici sloužil dříve jako vlaková zastávka "Karviná - Ráj" při železniční trati Petrovice u Karviné – Karviná. Trať byla přesměrována z Karvinské místní c.k. dráhy KFNB (Kaiser Ferdinands-Nordbahn), neboli SDCF. Dráhu postavila společnost Severní Dráha Císaře Ferdinanda jednak pro rozvíjející se fryštátský průmysl a jednak pro dopravu lázeňských hostů. Byla 11,4 km dlouhá a nacházely se na ní čtyři zastávky a jedna mezilehlá železniční stanice.
Budova slouží potřebám vězeňské služby a jako archiv. Historizující budova s rizalitem na západní straně byla postavená v roce 1850. Jedná se o dvojpodlažní objekt prvorepublikového okresního hejtmanství. Za 2. světové války zde úřadovaly německé policejní orgány - GESTAPO. Naproti přes cestu stávala fryštátská synagoga. V roce 1945 synagogu srovnali nacisti se zemí. Z celého židovského areálu se dochoval pouze jeden ze dvou mohutných kaštanů, které rostly u vstupu do synagogy.
Socha svatého Patrika, postavena na počest historického majitele Fryštátu irského hraběte Mikuláše Taafa z Carlingfordu,  který svým poddaným vládl až  příliš tvrdou rukou a vyvolal tak selskou vzpouru. Sochy biskupa Patrika jsou údajně jen DVĚ v celé ČR. Druhá je v Dolní Lutyni, kterou také vlastnili Mikuláš + Rudolf Taafovi.
Otvorem ve skle vhodíš do hrnce minci a mouřenín se ukloní. Kostel Povýšení svatého kříže ve Fryštátě.
Otvorem ve skle vhodíš do pytlíku minci a anděl se ukloní. Kostel Povýšení svatého kříže ve Fryštátě.
Otvorem ve skle vhodíš do pytlíku minci a anděl se ukloní. Kostel Povýšení svatého kříže ve Fryštátě.
Otvorem ve skle vhodíš  minci a andělé s mouřenínem se ukloní. Kostel Povýšení svatého kříže ve Fryštátě.
Hradní kostel Povýšení sv. Kříže, původní gotická stavba postavená roku 1288. Interiér barokně přestavěn v roce 1677. Je přístupný veřejnosti. Freska umučení sv. Kateřiny je nejstarší tohoto druhu na území ČR. Jsou zde pochováni příslušníci rodu Larisch - Mönnichů.
Hradní kostel Povýšení sv. Kříže, původní gotická stavba postavená roku 1288. Interiér barokně přestavěn v roce 1677. Je přístupný veřejnosti. Freska umučení sv. Kateřiny je nejstarší tohoto druhu na území ČR. Jsou zde pochováni příslušníci rodu Larisch - Mönnichů.
Hradní kostel Povýšení sv. Kříže, původní gotická stavba postavená roku 1288. Interiér barokně přestavěn v roce 1677. Je přístupný veřejnosti. Freska umučení sv. Kateřiny je nejstarší tohoto druhu na území ČR. Jsou zde pochováni příslušníci rodu Larisch - Mönnichů.
Hradní kostel Povýšení sv. Kříže, původní gotická stavba postavená roku 1288. Interiér barokně přestavěn v roce 1677. Je přístupný veřejnosti. Freska umučení sv. Kateřiny je nejstarší tohoto druhu na území ČR. Jsou zde pochováni příslušníci rodu Larisch - Mönnichů.
Hradní kostel Povýšení sv. Kříže, původní gotická stavba postavená roku 1288. Interiér barokně přestavěn v roce 1677. Je přístupný veřejnosti. Freska umučení sv. Kateřiny je nejstarší tohoto druhu na území ČR. Jsou zde pochováni příslušníci rodu Larisch - Mönnichů.
Hradní kostel Povýšení sv. Kříže, původní gotická stavba postavená roku 1288. Interiér barokně přestavěn v roce 1677. Je přístupný veřejnosti. Freska umučení sv. Kateřiny je nejstarší tohoto druhu na území ČR. Jsou zde pochováni příslušníci rodu Larisch - Mönnichů.
Hradní kostel Povýšení sv. Kříže, původní gotická stavba postavená roku 1288. Interiér barokně přestavěn v roce 1677. Je přístupný veřejnosti. Freska umučení sv. Kateřiny je nejstarší tohoto druhu na území ČR. Jsou zde pochováni příslušníci rodu Larisch - Mönnichů.
Městský knížecí hrad gotický z roku 1288, jehož knížecí zámek byl přestavěný renesančně roku 1511, barokně upraven roku 1677 a empírově zrekonstruován a rozšířen v roce 1792. Byl sídlem několika významných slezských šlechtických rodů, včetně knížecího rodu Piastovců.
Městský knížecí hrad gotický z roku 1288, jehož knížecí zámek byl přestavěný renesančně roku 1511, barokně upraven roku 1677 a empírově zrekonstruován a rozšířen v roce 1792. Byl sídlem několika významných slezských šlechtických rodů, včetně knížecího rodu Piastovců.
Městský knížecí hrad gotický z roku 1288, jehož knížecí zámek byl přestavěný renesančně roku 1511, barokně upraven roku 1677 a empírově zrekonstruován a rozšířen v roce 1792. Byl sídlem několika významných slezských šlechtických rodů, včetně knížecího rodu Piastovců.
Hodnotná historizující vídeňská práce z roku 1900.
Kostel sv. Marka. V polovině 17. století byla severní strana města obehnána příkopem jako prevence proti vpádu turků, kteří tou dobou obkličovali Vídeň. Příkopy jsou stále patrné u kostela sv. Marka. V místě barokních příkopů dnes vede silnice Karola Sliwky.
Kostel sv. Marka. V polovině 17. století byla severní strana města obehnána příkopem jako prevence proti vpádu turků, kteří tou dobou obkličovali Vídeň. Příkopy jsou stále patrné u kostela sv. Marka. V místě barokních příkopů dnes vede silnice Karola Sliwky.
Bazén se sousoším puttů. Kopie novobarokní sochařské práce z 2. poloviny 19. století, součást sochařské výzdoby zámeckého parku. Originál sousoší je umístěn v interiéru zámku Fryštát (pod schodištěm).
Bazén se sousoším puttů. Kopie novobarokní sochařské práce z 2. poloviny 19. století, součást sochařské výzdoby zámeckého parku. Originál sousoší je umístěn v interiéru zámku Fryštát (pod schodištěm).
Bazén se sousoším puttů. Kopie novobarokní sochařské práce z 2. poloviny 19. století, součást sochařské výzdoby zámeckého parku. Originál sousoší je umístěn v interiéru zámku Fryštát (pod schodištěm).
Fara a krucifix.
Novogotický litinový kříž z 2. poloviny 19. století, dokládající vysokou úroveň výroby umělecké litiny v třineckých železárnách. Kříž byl po restaurování přemístěn před farní kostel Povýšení sv. Kříže v Karviné – Fryštátě, původně umístěn na ul. Slezská v Karviné-Dolech.
Novogotický litinový kříž z 2. poloviny 19. století, dokládající vysokou úroveň výroby umělecké litiny v třineckých železárnách. Kříž byl po restaurování přemístěn před farní kostel Povýšení sv. Kříže v Karviné – Fryštátě, původně umístěn na ul. Slezská v Karviné-Dolech.
Novogotický litinový kříž z 2. poloviny 19. století, dokládající vysokou úroveň výroby umělecké litiny v třineckých železárnách. Kříž byl po restaurování přemístěn před farní kostel Povýšení sv. Kříže v Karviné – Fryštátě, původně umístěn na ul. Slezská v Karviné-Dolech.
Když si fotku zvětšíte, tak objevíte pod Ježíšovou pravou paží vykrmeného pavouka.
Novogotický litinový kříž z 2. poloviny 19. století, dokládající vysokou úroveň výroby umělecké litiny v třineckých železárnách. Kříž byl po restaurování přemístěn před farní kostel Povýšení sv. Kříže v Karviné – Fryštátě, původně umístěn na ul. Slezská v Karviné-Dolech.
Když si fotku zvětšíte, tak objevíte pod Ježíšovou pravou paží vykrmeného pavouka.
Kostel Povýšení sv. kříže a fara. Na snímku jsou patrné obranné valy - zbytky opevnění středověkého hradu. Napravo od fary je vidět i vstup do podzemní chodby.
Kostel Povýšení sv. kříže a fara. Na snímku jsou patrné obranné valy - zbytky opevnění středověkého hradu. Napravo od fary je vidět i vstup do podzemní chodby.
Socha svatého Patrika, postavena na počest historického majitele Fryštátu irského hraběte Mikuláše Taafa z Carlingfordu,  který svým poddaným vládl až  příliš tvrdou rukou a vyvolal tak selskou vzpouru. Sochy biskupa Patrika jsou údajně jen DVĚ v celé ČR. Druhá je v Dolní Lutyni, kterou také vlastnili Mikuláš + Rudolf Taafovi.
Bronzová plastika - Živý pramen od Jana Kodeta se nachází v prostředí lázeňského parku o rozloze 17 hektarů,nedaleko Společenského domu Lázní Darkov. Plastika je zároveň logo Lázní Darkov.
Darkov - Společenský dům Lázní Darkov.
UPROSTŘED: Knížecí dům, velkolepý měšťanský dům historicky spojen s knížecím zámkem. Pravděpodobně tento dům na náměstí obdržela v druhé polovině 16. století jako svatební dar kněžna Kateřina Sidonie od svého ženicha knížete Václava Adama III. Piasta. V domě je umístěna část Regionální knihovny.
Kostel sv. Marka. V polovině 17. století byla severní strana města obehnána příkopem jako prevence proti vpádu turků, kteří tou dobou obkličovali Vídeň. Příkopy jsou stále patrné u kostela sv. Marka. V místě barokních příkopů dnes vede silnice Karola Sliwky.
Radnice s věží, budova radnice pravděpodobně pochází z 15. století. Roku 1504 zde byla knížetem Kazimírem II. Piastem zřízena Radnice. Město však obdrželo městská práva již mezi léty 1024 - 1032. Budova byla empírově přestavěna v 19. století. Renesanční věž pochází z doby po požáru města v roce 1511. Je zde umístěn erb knížecích Piastovců.
Na snímku je naše Simi a krojovaní horníci před kostelem Povýšení svatého kříže v Karviné - Fryštátu. A když už tady mám ty horníky, tak přikládám text neznámého autora:
V Karviné je velká šachta 
fárá tam můj milej taťka. 
Při fárání vzdychá denně, 
jaj, na svý děti nevzpomene. 
Na svý děti nevzpomene. 

Makám v práci a nic nemám, 
jen košili co na sobě mám. 
Od mého bratra košile, 
jaj, dost si vydělá v Karviné. 

V Karviné je velká šachta 
fárá tam můj milej taťka. 
Při fárání vzdychá denně, 
jaj, na svý děti nevzpomene. 
Na svý děti nevzpomene...
Krojovaní horníci před kostelem Povýšení svatého kříže v Karviné - Fryštátu. A když už tady mám ty horníky, tak přikládám text neznámého autora:
V Karviné je velká šachta 
fárá tam můj milej taťka. 
Při fárání vzdychá denně, 
jaj, na svý děti nevzpomene. 
Na svý děti nevzpomene. 

Makám v práci a nic nemám, 
jen košili co na sobě mám. 
Od mého bratra košile, 
jaj, dost si vydělá v Karviné. 

V Karviné je velká šachta 
fárá tam můj milej taťka. 
Při fárání vzdychá denně, 
jaj, na svý děti nevzpomene. 
Na svý děti nevzpomene...
Městský knížecí hrad gotický z roku 1288, jehož knížecí zámek byl přestavěný renesančně roku 1511, barokně upraven roku 1677 a empírově zrekonstruován a rozšířen v roce 1792. Byl sídlem několika významných slezských šlechtických rodů, včetně knížecího rodu Piastovců.
Městský knížecí hrad gotický z roku 1288, jehož knížecí zámek byl přestavěný renesančně roku 1511, barokně upraven roku 1677 a empírově zrekonstruován a rozšířen v roce 1792. Byl sídlem několika významných slezských šlechtických rodů, včetně knížecího rodu Piastovců.
Socha svatého Patrika, postavena na počest historického majitele Fryštátu irského hraběte Mikuláše Taafa z Carlingfordu,  který svým poddaným vládl až  příliš tvrdou rukou a vyvolal tak selskou vzpouru. Sochy biskupa Patrika jsou údajně jen DVĚ v celé ČR. Druhá je v Dolní Lutyni, kterou také vlastnili Mikuláš + Rudolf Taafovi.
Nárožní dům - bývalý hotel.
Bývalá Vojenská správa - druhá budova zleva.
Radnice s věží, budova radnice pravděpodobně pochází z 15. století. Roku 1504 zde byla knížetem Kazimírem II. Piastem zřízena Radnice. Město však obdrželo městská práva již mezi léty 1024 - 1032. Budova byla empírově přestavěna v 19. století. Renesanční věž pochází z doby po požáru města v roce 1511. Je zde umístěn erb knížecích Piastovců.
Dřevěná zimní zahrada od Eduarda Wolfa. Přistavěna v roce 1911 k dvorní části lékarny U Salvatora ( U Spasitele), která byla založena v roce 1834.
Dřevěná zimní zahrada od Eduarda Wolfa. Přistavěna v roce 1911 k dvorní části lékarny U Salvatora ( U Spasitele), která byla založena v roce 1834.
Dřevěná zimní zahrada od Eduarda Wolfa. Přistavěna v roce 1911 k dvorní části lékarny U Salvatora ( U Spasitele), která byla založena v roce 1834.
Knížecí dům, velkolepý měšťanský dům historicky spojen s knížecím zámkem. Pravděpodobně tento dům na náměstí obdržela v druhé polovině 16. století jako svatební dar kněžna Kateřina Sidonie od svého ženicha knížete Václava Adama III. Piasta. V domě je umístěna část Regionální knihovny.
Knížecí dům, velkolepý měšťanský dům historicky spojen s knížecím zámkem. Pravděpodobně tento dům na náměstí obdržela v druhé polovině 16. století jako svatební dar kněžna Kateřina Sidonie od svého ženicha knížete Václava Adama III. Piasta. V domě je umístěna část Regionální knihovny.
Knížecí dům, velkolepý měšťanský dům historicky spojen s knížecím zámkem. Pravděpodobně tento dům na náměstí obdržela v druhé polovině 16. století jako svatební dar kněžna Kateřina Sidonie od svého ženicha knížete Václava Adama III. Piasta. V domě je umístěna část Regionální knihovny.
Knížecí dům, velkolepý měšťanský dům historicky spojen s knížecím zámkem. Pravděpodobně tento dům na náměstí obdržela v druhé polovině 16. století jako svatební dar kněžna Kateřina Sidonie od svého ženicha knížete Václava Adama III. Piasta. V domě je umístěna část Regionální knihovny.
Svatý Florian.
Svatý Florian.
Slezská univerzita (Opava)  - Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. Dříve to bývala okresní bašta komunistů. V oktagonu dříve zasedali komanči, dnes studenti.
Ve Fryštátě nám roste chmel. Že by Žatecký poloraný červeňák ?
Ve Fryštátě nám roste chmel. Že by Žatecký poloraný červeňák ?
Ve Fryštátě nám roste chmel. Že by Žatecký poloraný červeňák ?
Ve Fryštátu nám roste na několika místech CHMEL.
Kostel sv. Marka, původně dřevěný kostel ze 16. století klasicistně přestavěný v roce 1774 hrabětem Mikulášem Taafem.
Kostel sv. Marka, původně dřevěný kostel ze 16. století klasicistně přestavěný v roce 1774 hrabětem Mikulášem Taafem.
Sv. Florian.
Sv. Florian.
Svatý Florian.
Původně do požáru města roku 1781 dřevěná jednoposchoďová budova se zděnou radniční věží z roku 1571. Znovu postavena po požáru v roce 1823 v empírovém slohu v r. 1836 - 37. Roku 1855 - 6  provedena přístavba
Původně do požáru města roku 1781 dřevěná jednoposchoďová budova se zděnou radniční věží z roku 1571. Znovu postavena po požáru v roce 1823 v empírovém slohu v r. 1836 - 37. Roku 1855 - 6  provedena přístavba
Velmi hodnotné raně barokní sochy z roku 1682, jeden z mála pozůstatků původní výzdoby zámeckého parku v Karviné - Ráji ( nyní tyto plastiky stojí před vstupními dveřmi zámku Fryštát.